V životě nám projde myslí a postelí několik mužů. Ale jen jeden nám uvízne v paměti a je tam zafixován hodně dlouho, ne-li navždy. Podle astrologů má každá žena svého pana Božského, ale neznamená to, že je to ten, se kterým žijeme. Častokrát o něm prostě sníme a říkáme si, jaké by to bylo kdyby…Proč prostě nemůžeme být s tím, s kým chceme a žít šťastně až do smrti?
Podle psychologů se při setkání s panem Božským rozklepeme i několik let po rozchodu z několika důvodů. Zaprvé proto, že jsme neměly možnost ho dostatečně poznat a on se s námi rozešel v době naší zamilovanosti. Zadruhé proto, že jsme s ním prožily natolik emočně vypjaté chvíle, že to, že jsme probrečely a probděly několik nocí, jaksi odsouváme na druhou kolej. S tím vším já souhlasím, ale musím připojit ještě zatřetí. Co když rozchod proběhl stylem, že on vás miluje, vy jeho taky, ale jednoduše se bojí si vás pustit k sobě blíž? Je vůbec nějaká možnost, že se to kdy změní a z pana Božského se stane pan Pozemský? A má vůbec smysl čekat na ,,přelud“?
Ať žijí kruhy, ve kterých se plácáme. Pan Božský je pro nás velmi charismatickým. Vůbec nezáleží, zda je fyzicky hezký, ale čím nás odzbrojí. Nechce se nám odhalit? Paráda! Tím líp pro naše sadomasochistické sklony. Máme pocit, že tu jeho Berlínskou zeď jednou zboříme a všechny pochyby a starosti, jak to s námi vlastně myslí, opadnou…ale pan Božský si ji zničit nenechá. My jsme si ho zvolili a jeho mystično nás vábí tak silně, že z toho šílíme. Má rád svůj luxus a pohodlí, a i když nás má sebevíc rád, ve vztahu s ním platí heslo: ,,Buď se s tím smiř, nebo jdi.“
Takže co s tím? Buď se ho pokusíme odstřihnout ze svého života a najdeme si někoho, kdo nám snese modré z nebe a z pana Božského se stane jen mlhavá vzpomínka, nebo prostě půjdeme osudu naproti a přetvoříme ho na Pozemského. První varianta je mnohem lepší, uznávám, ale když si projedu svoje EX, tak je to pořád ta stejná smyčka…někdo si hledá psychopaty, někdo typický hajzly, někdo hodný Honzy z Vysočiny…no a někdo je prostě takovej blbec, že si vždycky vyhlídne „charismatický“ kluky s brýlema, nejlépe intelektuálního vzezření a čekají, že skořápku tohohle „intouše“ fakt prolomí. Takže ještě jednou a naposled…neprolomíme to!Ne!Oni si ji střeží jako oko v hlavě a nás ta blbá tajemnost láká a vzrušuje. Možná je chyba ve mně a vy se řadíte k těm šťastnějším, pro který to není problém. Good for you a trochu závist. Pokud jste na tom jako já, tak fakt sorry. Z Božskýho neuděláme jen prachovej oblak, protože na něj chceme zase narazit a ti hodní kluci nás prostě neberou…jsou zkrátka hodní…no a Božskýho nepředěláme, protože nám chybí to něco, kvůli čemu by se chtěl změnit. Tak co teď? Je nějaká další varianta nebo si rovnou hodíme smyčku kolem krku? Je! A říkáme tomu ZÁZRAK! Fakt není všem dnům konec. Prostě se vykašleme na nějakou budoucnost, stejně se skoro všichni jednou rozejdou, nic není navždy, žijme naplno každej den, a když vypustíme z hlavy fantazie a vzdušný zámky, který si tam pracně odmala stavíme, tak nám fakt bude líp. Svatební šaty jsou krásná věc, ale nikdy nevidíte, jak ta chudák Popelka žila potom…třeba to nebude pan Božský, koho najdeme, ale bude to pan Bylotodneskasuper. A tomu já momentálně říkám zázrak.
Žádné komentáře:
Okomentovat